kruh,kruh a zase kruh
kruh
Kruh
Hlavní hrdinka, novinářka Rachel, objasňuje záhadnou smrt své neteře Katie. Pátrání ji dovede k neznámé videokazetě, po jejímž promítnutí zazvoní telefon, v němž ženský hlas Rachel oznámí, že do sedmi dnů zemře. Hrdinka brzy pochopí, že nejde o žert a hledá oporu u svého bývalého přítele Noaha, který by měl ochránit nejen ji, ale i jejího synka Aidana. Hra s časem začíná a na jejím konci bude život, nebo smrt...
Vyprávění Kruhu je výborně rytmizováno časovým zasazením příběhu do jednoho týdne. Zatímco dny ubíhají pro hrdinku stále rychleji, ve filmu je jejich popisu věnován stále větší prostor. Samotná videokazeta ze všeho nejvíce připomíná experimentální film. Tajemná žena v zrcadle a muž v okně, dlouhý žebřík vedoucí neznámo kam, holčička s vlasy sčesanými přes obličej, maják, studna a uhynulí koně na pobřeží. Výjevy z videokazety mají velmi zvláštní atmosféru, která vyvolává mrazení a přitahuje současně; rozhodně patří k nejlepším částem filmu. Ve filmu Kruh zůstává mnoho motivů nedopovězeno, v čemž můžeme spatřovat i záměr, jak dát divákovi prostor k spolupřemýšlení a spoluprožitku příběhu.
Režisér Gore Verbinski (natočil komedii Hon na myš a dobrodružný snímek Mexičan) obsadil do role Rachel herečku britsko-australského původu Naomi Wattsovou, která se zapsala do širšího povědomí diváků zejména filmem Mulholland Drive (2001), kde ji režisér David Lynch naučil krásně se před kamerou bát. Její tvář s pečlivě upravenými plavými vlasy a široce otevřenýma očima je vynikajícím senzorem pro filmovou hrůzu. Bojíme-li se při sledování Kruhu i my, je to z velké části i její zásluha. Z dalších herců stojí za zmínku častý představitel bizarních postav Brian Cox v roli otce holčičky Richarda Morgana a malý David Dorfman jako Rachelin syn Aidan, schopný komunikovat se záhrobním světem. Snad právě kvůli němu se Kruhu dostalo efektního označení jako nejděsivější film od Šestého smyslu (1999).
V čem spočívá ona děsuplnost? Jistě, je zde holčička Samara, která jako jediná má klíč k mystérii Kruhu. Jsou tu vizuální efekty a působivá hudba Hanse Zimmera. Především ale působí motiv videokazety. Věci, kterou v dnešní době máme téměř všichni doba a u které by nás sotva napadlo, že může šířit zlo. V zobrazování hrůzy tedy došlo k posunu. Není už zapotřebí slizovitých monster, stačí mít propracovaný scénář a pečlivě navozovat atmosféru, jak to kdysi dělal klasik filmového hororu Alfred Hitchcock.
Kruh je inteligentně natočený film, které nenabízí nic víc než zábavu. Jako u jednoho z mála snímků vyzní možná lépe na televizní obrazovce než v šeru promítacího sálu.
Scénář: Ehren Kruger. Režie: Gore Verbinski. Kamera: Bojan Bazelli. Střih: Craig Wood. Zvuk: Michael Axinn. Hudba: Hans Zimmer. Výprava: Denise Chamian. Hrají: Naomi Wattsová (Rachel Kellerová), Martin Henderson (Noah), David Dorfman (Aidan), Brian Cox (Richard Morgan), Shannon Cochranová (Anna Morganová), Daveigh Chaseová (Samara Morganová), Amber Tamblynová (Katie Embryová). Barevný. 110 min. Dolby digital. České podtitulky. USA 2002. Distribuce v ČR: Bontonfilm. Premiéra v ČR: 27. února 2003.
pokračování
jednom místním plátku, kde se dozvídá o podivném úmrtí jistého středoškoláka. V jinak poklidném městečku je samozřejmě podobná událost něčím ohromujícím, a tak se Rachel s nepříjemným instinktivním pocitem vydává na místo činu. Žádným velkým překvapením už není, že v domě zemřelého byla nalezena neoznačená videokazeta neznámého původu a jedna k smrti vyděšená svědkyně. Přestože Rachel nalezenou videokazetu zničí, zbavit se Samary nebude tak snadné. Navíc s Aidanem začíná být něco v nepořádku... Ona úvodní scéna, kdy dojde k úmrtí nebohého mladíka, je svým provedením dosti podobná otevíračce z jedničky. Jedno však postrádá. Tu správnou atmosféru strachu. Zatímco u prvního dílu jste napjatě sledovali obrazovku při každém kroku budoucí oběti Samařiných mstivých móresů, u "dvojky" může televize zrnit jak chce, vody můžete mít po kotníky a nic. A tak je to bohužel s celým filmem. Postupně budovaná atmosféra a prohlubující se pocit strachu z neznáma, tak jak to bylo v prvním díle, tu neexistují. Namísto toho na vás čekají nikterak překvapivé lekačky, jimiž jste dávkováni hned od začátku, a sice efektní, ale jakési bezúčelné počítačové triky, které navíc působí dost prvoplánově. (Zářným příkladem budiž scénka s jeleny, která sice vypadá na oko moc pěkně, co má ale společného se samotným příběhem, nad tím byste přemýšleli marně.) Když v jedničce Samara občas vykoukla z televize, šel z ní strach. Tady je ale vidět až příliš často a rozhodně se jí nebudete bát. Pohybuje se sice pořád stejně pěkně, ale například při šplhu po vnitřní straně studny mi připomínala spíše Gluma z Pána prstenů, než adoptivní matkou zavražděnou holčičku, která pronásleduje živé. Věrohodnost postrádám i u hlavní hrdinky, jenž se celých 110 minut tváří až příliš uměle vystrašeně. Všechnu tu bídu podtrhne v závěru, kdy v prostředí, které evokuje pohádkovost Nekonečného příběhu, Samaře vítězně s patřičným vztekem oznámí, že "není její zasr... matka". Naopak moc pěkně se umí tvářit malý David Dorfman, v roli Aidana. V momentě, kdy jako slušný malý chlapec ukusuje sendviče s marmeládou se i zasmějete. Jestli to byl ale režisérův záměr, to už ale nevím. Celý film čekáte, že se to všechno nějak rozjede a že se snad konečně začnete bát, útrum vám ale definitivně zasadí závěrečné titulky, v nichž hraje docela povedená hudba. I ta je ale jinak v celém filmu pozadu. A to ji dělal takový mistr svého řemesla, jakým Hans Zimmer bezesporu je. Podtrženo a sečteno je pro mě Kruh 2 velkým zklamáním (a myslím, že nejen pro mě). Spíš než pokračování skvělého duchařského horroru mi připomíná umělý prvoplánový rádoby kvalitní film hollywoodských magnátů, jenž nezachránilo ani angažování původního režiséra (myslím ale, že Nakata se musel držet určitých hollywoodských pravidel "líbivosti", a tak bych jemu vinu ani tak nekladl) ani použití kvalitních triků, jenž byly celé věci spíše na škodu. Atmosféra a pocit strachu je u horroru nadevše a takováhle umělotina jí rozhodně nepřidá. Když jsem v úvodu zmiňoval Nakatovu Dark Water, i tenhle snímek už se dočkal své americké kopie a jak jsem tak viděl upoutávku, obávám se, že jej očekává podobný osud jako Kruh 2. Jaká škoda, že se k běžným divákům nedostanou japonské majstrštyky ve své původní podobě... režie: Hideo Nakata hrají: Naomi Watts, David Dorfman, Simon Baker
k hororu kruh2
RECENZE FILMU KRUH 2
Tři roky po svém předchůdci a šest let po své předloze spatřuje světlo světa a okouší jemnost našich kinopláten druhý díl amerického horrorového remaku Kruh. Často se nestává, aby druhé díly předčily díly první. Bohužel musím smutně poznamenat, že ani Kruh není výjimkou. A vůbec tomu tak nemuselo být. Do režijního křesla zasedl sám Hideo Nakata, tvůrce obou japonských Kruhů (a kdo viděl, tak musí uznat, že například i velice povedeného žánrově příbuzného snímku Dark Water), navíc dostal k dispozici i slušný rozpočet, hlavně aby se dvojka povedla. Rozsáhlá byla i reklamní kampaň, a tak byl Kruh 2 na poli horrorového žánru horoucně očekáván. Jak už to tak ale s podobnými akcemi bývá, velká očekávání většinou následují ještě větší zklamání. Přestože "jednička" ve své době byla svým způsobem revolučním snímkem a způsobila rozsáhlý a do dnešní doby pokračující boom asijských duchařin a hlavně pak jejich západních remaků, musím přiznat, že napoprvé mě příliš nechytla. Avšak po dalších shlédnutích už jsem k videu a televizní obrazovce přistupoval s respektem asi jako všichni ostatní. Na "dvojku" jsem šel chytřejší o dojmy mých kamarádů, jenž se ve výsledku většinou shodovaly. "Na první díl to nemá." "Nic moc." Teď, když už jsem z kina nějakou tu hodinu doma, jim musím dát za pravdu. Příběh není nikterak komplikovaný, a proto jej nebudu nijak zvlášť rozebírat. Po tom, co Rachel spolu se svým synem Aidanem poctivě udělají kopii (pochopitelně legální :-) Samařiny smrtonosné videokazety, odjíždějí ze Seattlu, aby na všechno co nejrychleji zapomněli. Pokusy o započetí nového života se však hroutí mnohem dříve, než se oba vůbec stačí ve svém novém bydlišti pořádně zabydlet. Rachel si našla práci v
Ty ...
(tokiacka, 29. 3. 2007 19:50)